Freeze 9.

Napsal Remi (») v neděli 12. 11. 2017 v kategorii Freeze, přečteno: 87×
Zaujalo mě : eetgo.cz = eet zdarma a online

9.

„Ali! Hned se ti budu věnovat, jen musím najít ještě někoho...“ Tom k ní přistoupil a sevřel ji do krátkého objetí.

„Thomasi!“ Diana se vysoukala ze židle a Tom si jí konečně všiml.
„Mami!“ vyjekl a rty se mu roztáhly do širokého úsměvu. V další vteřině zaváhal a pohledem putoval mezi Dianou a Ali. Dívka sledovala jeho narůstající zmatení a v očích mu četla stejnou otázku jaká rezonovala i v její hlavě. Jak se dostala do společnosti jeho matky?
„Bylo to krásné představení zlatíčko ale odkud znáš tady Alici?“ starší dáma sevřela svého syna do pevného objetí.

„Ehm, to je ten kamarád co mne pozval na představení.“ předběhla Toma předtím než mohl cokoli namítnout.

„Kamarád?“ tentokrát to byla Diana, která putovala pohledem mezi svým synem a jeho kamarádkou. Alice s nepříjemným škubnutím sledovala pobavené jiskřičky v očích.

„Ach tak.“ zasmála se a dívka za tím lehkým smíchem slyšela mnohem víc než by chtěla. Pomalu, co nejnápadněji se odtáhla od Toma, protože si najednou uvědomila, jak moc blízko stojí. Cítila jak se jeho košile otírá o její holé paže a byla si jistá, že Diana to vidí.

„A jak jste se vy dvě dostali k sobě?“

„Seděli jsme vedle sebe, jako bys to nevěděl.“ mávla Diana rukou pobaveně.

„Ale já to nevěděl! Přísahám. Požádal jsem o dva lístky víc jsem nezkoumal.“ Tom zvedl ruce na obranu a tváře mu začali rudnout.

„Dělám si z tebe legraci. Tady drahá Alice mi pomohla z těch proklatých schodů a pak mi dělala společnost. Je to moc příjemná mladá dáma.“ Diana jí věnovala široký úsměv a Alice cítila jak se červená. Dáma jí nevěnovala moc pozornosti, během vteřiny se otočila na svého syna a zapředla s ním rozhovor o představení. Dívka sledovala s jakou intenzitou ji Tom poslouchá. Bylo na něm vidět, že si váží každého slova, které jeho matka pronese. Stála kousek od nich a nechávala je mluvit. Ač nechtěla, nakonec so do hovoru opatrně vmísila.

„Nerada ruším, nechám vás zase povídat. Jen jsem ti chtěla poblahopřát k představení, Tome. Bylo to úžasné.“ věnovala muži vřelý úsměv a lehce se zarděla, když jí úsměv oplatil.

„Ty už odcházíš,“ zeptal se lehce zmateně.

„Ehm. Ano. Nechci tebe s maminkou rušit. Máte si toho hodně co říct.“ kývla na Dianu.

„Ale... to ne... neodcházej...“ Tomův hlas se zadrhával v návalu zmatku.

„Tom má pravdu. Neodcházejte. Já půjdu. Už je pozdě a jsem unavená.“ Diana se zvedla ze židle do, které před chvilkou zase usedla.

„Dobrá mami. Zajdu ti pro kabát a seženu ti taxíka.“ kývl na ni syn. Alice ho rychle chytla za paži.

„Já půjdu. Ať máte čas se rozloučit.“ nabídla se. Viděla na Tomovi jak se nadechuje k protestu ale než stihl vypustit první slovo, Diana jí podávala lísteček od kabátu. Alice ho sevřela a než si Tom mohl začít opravdu stěžovat, byla pryč.

U šatny postávalo jen pár opozdilců, věšáky za pultem téměř zely prázdnotou. Podala postaršímu muži lísteček a s díky převzala lehký kabát. Vyšla ven a holá ramena jí ovanul studený vítr. Sukně se jí vlnila kolem lýtek ale nehleděla na to. Chvilku postávala u krajnice, než konečně zahlédla typický anglický taxík. Mávla na něj ale nic se nestalo. Řidič kolem ní prosvištěl ani se neohlédl. Popuzeně si odfrkla a pokusila své štěstí u dalšího. Až na čtvrtý pokus se na ni usmálo štěstí. U krajnice zastavil taxík a muž s obrovským knírem na ni zamával zpoza volantu. Otevřela dveře a požádala o chvilku strpení. Vešla zpátky do lobby a našla Toma s Dianu pomalu mířící k východu. Tom galantně podpíral starší ženu. Když uviděl Alici zmlkl v půlce věty a věnoval jí lehký úsměv.

Nabídla kabát Dianě ale z rukou jí vzal Tom. Pomohl své mamince obléknout a společně ji vyprovodili ven. Sevřela ho do pevného objetí a Alice si všimla rychlého pohybu rtů. Odvrátila se, aby měli natolik soukromí, aby se mohli rozloučit.

„Moc ráda jsem tě poznala Alice.“ Diana k ní natáhla dlaň a Alice ji sevřela.

„I mě bylo potěšením.“ kývla lehce. Sledovala jak dáma sedá do taxíku a během okamžiku byla pryč.

„Moc ti to sluší.“ Tomův hlas ji vytrhl z tranzu. Zarděla se a obličej sklopila dolů.

„Pojď chci ti to tady ukázat.“ chytil ji ruku a táhl zpátky do lobby. Spěšně místnost přešli a zastavili až přede dveřmi. Z nich právě vycházelo několik herců. Všichni se smáli a když uviděli Toma hlasitě ho obklopili.

„Tome! Jdeš na tu afterpárty? My už vyrážíme!“ halekovali jeden přes druhého.

„Ano, ano. Objevím se tam. Jen si musím vzít své věci.“ uklidňoval je a dál svíral dívčinu dlaň. Dívala se na ostatní ale veškeré myšlenky jí vířili kolem spojených dlaní. Jeho dlaň hřála a měla pocit jakoby její věčně promrzlé prsty povolovaly. Neodvažovala byť jen pohnout prsty aby si neuvědomil, že ji pořád drží a nedej bože ji pustil.

„Tak se tam uvidíme!“ smích se vzdálil a osaměli. „Tak pojď.“ pobídl ji a lehce stiskl její dlaň. Zvedla k němu pohled. Vešli do chodby a začali se proplétat zákulisím divadla. Netušila kam se dívat dřív. Nikdy za tou pomyslnou oponou nebyla.

„Tady je moje království. Alespoň po dobu co tady hraju.“ zasmál se. Zůstala stát mezi dveřmi, zatímco Tom pokračoval dál. Náhlá nepřítomnost jeho blízkosti jí přivodila husí kůži. Jeho šatna byla menší místnost s zrdcadlem lemovaným žárovkami, stolem a pohovkou. Vedle ní byli přivřené dveře, přes škvíru zahlédla kousek koupelny.

Opatrně vešla dovnitř.

„Vždycky jsem si myslela, že zrcadla lemované žárovkami mívají jen ve filmech.“ zasmála se a přistoupila blíž.

Tom ji následoval, sáhl po vypínači a světla se rozzářila.

„Působivé.“ ušklíbla se pobaveně. Odvrtátila se od osvětleného zrcadla, zapřela se o stůl a podívala se na Toma. Stál kousek od ní a usmíval se. Neřekl jediné slovo. Jen tam stál a díval se na ni. Bez jediného zjevného důvodu začala rudnout.

„Co se děje?“ zeptala se ve snaze rozptýlit houstnoucí náladu mezi nimi.

„Ale nic.“ zavrtěl hlavou a konečně se pohnul. Přešel k věšáku na kterém na ramínkách viselo jeho oblečení. Sáhl po kravatě, když si Alice všimla tmavých šmouh na jeho krku.

„Tome? Máš špinavý krk. Muselo ti tam zůstat líčení.“ Muž sebou překvapeně trhnul. Prsty přejel po špinavém místě.

„Sakra,“ zaklel, „dával jsem si sprchu ale asi se mi to nepodařilo pořádně smýt.“ přešel k zrcadlu a hledal zmíněné šmouhy.

„Máš tady někde něco na odlíčení? Setřu ti to.“ nabídla se. Sledovala jak se přehrabuje v šuplících plných různých makeupů a barev a líčidel. Vítězoslavně vytáhl pár tamponků a odličovací krém.

Přistoupila k němu a opatrně začala stírat barvu.

„Zkus si tu košili trochu stáhnout prosím, je toho víc.“ zamumlala směrem k muži a snažila se vyhnout jeho pohledu. Tomovy hbyté prsty rychle rozepnuly zbylé knoflíčky. Cítila krev hrnoucí do tváří. Oči měla zabodnuté do jednoho bodu a ruka se jí chvěla. Neodvážila se vzhlédnout a střetnout se s Tomovým pohledem. Možná se jí to zdálo ale napětí mezi nimi bylo takřka hmatelné.

Odličovadlem pomalu přejížděla po odhalené kůži, plně soustředěná na daný úkol. Viděla jak se mu zvedá hruď a svaly zatínají, když se ho dotkla. Na prázdno polykala, neschopna slov. Pocity v ní zmateně bzučeli. Bylo to dlouho, co byla muži tak blízko a k tomu ještě k muži, který ji přitahoval tak jako Tom. Pomalu se přesunula k jeho zádům. Vteřinu zírala na jeho vypracovaná záda než pokračovala v práci.

„To je toho tolik? To jsem mohl znovu do sprchy.“ tichý smích ji vytrhl z tranzu.

„Není to hrozný. Jen trochu umělé krve.“ zamumlala. Setřela poslední barvu a oznámila mu to.

„Děkuju.“ Tom se otočil a zůstal stát. Dělilo je sotva pár centimetrů. Byla rudá až na konečcích vlasů. Zamumlala tiché 'není zač'.

„Ali?“ hluboký hlas jí konečně donutil zvednout pohled. Setkala se s upřeným pohledem modrých očí. Chtěla něco říct. Na jazyku se jí tvořila slova ale nebyla schopná je vyslovit. Ani nemusela. Tom se k ní sklonil a překonal napětí i vzdálenost mezi nimi. Otřel se o její rty. Jemně, pomalu přitiskl své rty k jejím. Alice vydechla. Teplo které z Toma sálalo ji omámilo. Cítila ruce, obmotávající se jí kolem pasu a přitahující jí ještě o kousek blíž. Automaticky vztáhla ruce a obmotala je kolem Tomových ramen. Polibek se prohloubil. Jako by museli dohnat ty týdny přátelského odstupu, který mezi nimi panoval. Mohla uběhnout věčnost nebo jen pár vteřin. Bylo jim to jedno. Stáli, v těsném objetí neschopni se od sebe odtrhnout.

Konečně se Tom lehce oddálil aby mohli popadnout dech.

„Nečekané.“ vydechla Alice a rty se jí roztáhly do širokého úsměvu.

„Čekal jsem, že mě odmítneš.“ naklonil se k dívce a zapřel se o její čelo. Užíval si Alicinu blízkost.

„Nikdy jsi nenaznačila, že bys měla zájem o něco víc.“ pokračoval tiše.

Tlumeně se zasmála. „Protože jsem si myslela, že ty nemáš zájem.“ povolila sevření kolem jeho krku. Prsty pomalu sjela po odhalených pažích, a zastavila na ohbí loktů. Prsty kroužila po odhalené kůži.

„Ali?“ tichý hlas jí přiměl zvednout hlavu. Tiše zamručela, aby mu dala najevo svoji pozornost.

„Musím na tu afterparty. Pojď semnou. Půl hodiny tam a pak vypadneme. Co ty na to?“ naklonil se k ní a vtiskl jí další drobný polibek.

„To zní skvěle.“ kývla souhlasně a rty se jí roztáhly do širokého úsměvu.

Hodnocení:     nejlepší   1 2 3 4 5   odpad

Komentáře

Zobrazit: standardní | od aktivních | poslední příspěvky | všechno
Článek ještě nebyl okomentován.


Nový komentář

Téma:
Jméno:
Notif. e-mail *:
Komentář:
[*1*] [*2*] [*3*] [*4*] [*5*] [*6*] [*7*] [*8*] [*9*] [*10*] [*11*] [*12*] [*13*] [*14*] [*15*] [*16*] [*17*] [*18*] [*19*] [*20*] [*21*] [*22*] [*23*] [*24*] [*25*] [*26*] [*27*] [*28*] [*29*] [*30*] [*31*] [*32*] [*33*] [*34*] [*35*] [*36*] [*37*] [*38*] [*39*] [*40*] [*41*] [*42*] [*43*] [*44*] [*45*] [*46*] [*47*] [*48*] [*49*] [*50*]   [b] [obr]
Odpovězte prosím číslicemi: Součet čísel čtyři a dvě